V životě každýho nadejde den, který by byl nejraději ztracen v zapomnění. Někdy je takový den pouze a pouze jeden, někdo jich má víc. A dnešek mě stál až moc sil a to nejen proto, že jsem spala asi tři hodiny. Dnešek mě srazil na kolena.
Vše pouhým snem zdá se být,
avšak mlhavá bolest uvnitř vše prozrazuje.
Jak nejhorší den chce být nazývaný,
den, kdy se vše jen zhoršuje.
Není-li to skutečné,
jak člověk by si přál,
proč vzpomínání to činí bolestné,
proč je zde to, čeho se člověk bál.
Ač se den jako malé vítězství zdál,
v malé se zvrhlo osobní peklo.
Vše, v co bych mohl doufat,
jako divoká voda odteklo.
A Ty, můj nejdražší příteli,
teď mlčky trpíš.
Protože ostatní mi neřekli,
že se beze mne trápíš.